Stačilo do jedné z postav trochu strčit a rozpadla by se. Alespoň takový byl můj dojem. Zírali jsme na ně a ony zíraly na nás. Vyhublé a neuhlazené sochy, každá okolo jednoho metru.
...Po krátkém zaškolení už za zvuku náhodných výkřiků taháme klestí z pasek. O něco později za zvuku – tentokrát už synchronizovaných odpovědí – probíhá mše. K závěru večera shlédneme film od National Geographic. Je s námi konec?...
Ve středu jsme se sešli na Hlavním nádraží a odjeli vlakem do Norimberka, pokračovali jsme vlakem do Forchheimu, kde si nás rozebrali naši výměnníci (=Austauschschüler).
První týden v červnu jsme se vydali (skupinka čtyř lidí ze septimy A a B) pod vedením paní profesorky Ginzelové do německého města Chemnitz (Saská Kamenice), kde jsme navštívili zdejší technickou univerzitu při tzv. BIDS - týdnu otevřených dveří.
