Tomáš Podrázský, architekt, na AG maturoval v roce 2003.

Na co ze svých studijních let nejvíce vzpomínáš?

Jednoznačně to jsou naše společné výlety - jak třídní, oficiální, tak vlastní, mimo rámec. Pak to jsou různé pubertální kraviny, co jsme dělali o volných hodinách.

Co ti AG dalo, nebo jak tě nasměrovalo? 

Dalo mi velkou řadu opravdu dobrých přátel. Profesně mě moc nenasměrovalo, krom talentových a profesních testů, co jsme absolvovali poslední ročník. Hodně mě formovala místní atmosféra morálky a mezilidských vztahů.

Kde jsi studoval po maturitě? 

ČVUT, fakulta stavební, obor A – architektura a stavitelství.

Jak hodnotíš čas prožitý na AG z hlediska přípravy na svou profesní dráhu?

Ve zkratce - nejvíc tě naučí praxe. AG dělá všestrannost - jeho absolvent je šikovný, vnímavý - ale na studium technického oboru tě nepřipraví vůbec. 

FA ČVUT je prostě pekelně brutálně těžká vejška, která zabere šest let tvýho života, včetně volnýho času. Je to intenzivní záležitost, žádný poflakování po kavárnách. Dril, rýsování od rána do večera. A oproti jiným profesím ti to nikdo potom nevrátí.

To je ale na delší diskusi, na AGitaci jsem o tom mluvil dostkrát (Tomáš se jako host zúčastnil AGitace už tři roky v řadě a jeho přednášky byly velmi dobře hodnoceny, pozn. aut.).

Toho krásně prožitého času na AG si velmi cením. Zároveň nutno říct, že jsme tam osm let žili v takové krásné bublině, že si lidé pomáhají, jsou vesměs inteligentní, dobro vítězí atd. Takže co se týče přípravy na realitu života, AG moc užitečné nebylo...

Jak vypadá tvůj pracovní režim? Jsi součástí konkrétního ateliéru, nebo pracuješ solitérně?

Po sedmi letech v ateliéru jsem se rozhodl se osamostatnit. Jsem freelancer, tedy OSVČ. Moje obvyklá pracovní náplň vypadá tak, že celý den jedu maily, telefonáty, vyřizuju zakázky a občas se taky dostanu k nějaké tvorbě jako takové.

Přicházíš se svými vizemi, nebo pracuješ na projektech jiných lidí?

Na cizích projektech nepracuju. Většinou je to od začátku moje idea, kterou třeba naopak později zadám technickým projektantům k dokončení.

Jaký druh staveb obvykle navrhuješ? 

To je hodně rozmanité. V poslední době to byla třeba bytovka, sportovní hala, hřbitov… nejvíc asi dělám rodinné domy, ať už nové, nebo rekonstrukce.

Dokázal bys popsat, co konkrétně tvoje práce obnáší, od začátku projektu k jeho konci?

Jsem freelancer, takže úplně všecko. Na začátku je potřeba kontaktovat klienta -  třeba ho i marketingově "ulovit,” pokud sám stojím o nějakou konkrétní zakázku. Většina klientů nicméně chodí za mnou, na základě reference. Potom odprezentovat cenu, vidět se s nimi osobně a dohodnout, co přesně chtějí a očekávají. Pak následuje tvůrčí činnost, skicování, dispozice, další schůzky. Poté už třeba můžu vytvořit nějakou vizualizaci, 3D model, nebo výkresy.

Mohl bys nám ukázat, na čem jsi třeba pracoval?

Hodně je toho k vidění na instagramu. Jsou to moje čistě osobní designové výtvory, co byly dotažené do závěru. Přijde mi, že hotová věc je vizitka reálné práce, která nějak dopadla a je skutečná. Přikládám ještě nějaké vizualizace toho, na čem teď pracuju (k vidění v příloze článku, pozn. aut.).

Jak vypadá tvůj kreativní proces?

To je na složitou prezentaci, je to těžké. Tvůrčí činnost je hodně specifická a různorodá. Vždycky je to něco jiného. Těžko se to dá metodicky popsat nebo dát jasnou a údernou odpověď.

Proč jsi odešel z ateliéru a stal se freelancerem?

Toužil jsem po větší kreativní svobodě a kontrole nad svým časem. Po sedmi letech v ateliéru už jsem měl znalosti a schopnosti na to, abych se vydal svou vlastní cestou.

Freelancer si řídí všechno sám a všechno je kompletně na něm. Cena je taková, jakou si vyhádá - na druhou stranu na něm leží i veškerá zodpovědnost. Když je přehmat, vyžere si ho celej. Něco se třeba nepovedlo vykomunikovat, objednal se špatnej materiál a doplácím třicet litrů z vlastní kapsy. 

Jako freelancer si můžu kdykoliv někam zajet a dělat to po svým. Nicméně poslední dobou je ta zodpovědnost a organizační tíha brutální. K tomu je neustálá nutnost komunikovat s klienty, což zas v ateliéru dělají jiní. Takhle pořád jenom telefonuju a k tvůrčí práci se pomalu nedostanu… no, ale nebudu si pořád stěžovat!

Zní to hodně náročně. 

Je. Práce architekta vyžaduje oproti spoustě dalších profesí obrovské množství vynaložené práce. Volný čas a osobní život jsou velmi drahé pojmy. Na druhou stranu je kreativní, v mém případě hodně pestrá a nezávislá, což je dnes také dost vzácné.