Kterými vískami půjdeme?

Půjdeme? Projdeme? Přejdeme?

Neřešme hlouposti, přátelé,

hlavně že půjdeme vesele.



Básnička kratká, však zábavná taky,

info tu zjistíte, jsou ho tu mraky.

Tak tedy začnu už, začátek začal.

BANÁTSKÉ VESNIČKY, kde bych to načal?



Eibentál název má podobný sýru,

Eibentál název je však jen pro díru,

Eibentál, který je v blízkosti řeky,

Eibentál chlubí se třemi sty Čechy.



V hospůdce můžeme sednout si za stoly,

v přepočtu za pajsku půllitr kofoly,

gulášek dobrý jak kvalitní gulášek,

nehnusný, výborný, opakem humáče!



Od jídla přímo však do chrámu Božího,

neznám já kostela než v Bígru lepšího,

nikdy však v této vsi moc lidí nežilo,

jenom když pár let se uhlí tu těžilo.



Od uhlí stoupáme k výhledům do kraje,

Rovensko vesnice opravdu krásná je,

jednou ho navštívíš, budeš chtít příště,

je tu pár domečků a dětské hřiště.



Gerník, Gerník, Gerník, Gerník,

nebojte, já neměl perník,

vede tu však naše cesta,

dám mu 200 bodů ze sta.



V četnosti lidí je na prvním místě,

má jich však přes tisíc? Nevím to jistě,

ale však chlubit se může i tím,

že vlastní úřad má, to jistě vím.



Z Gerníku klesáme v náruči zeleně,

výpravu skončíme ve Svaté Heleně,

nejstarší vesničce celého okolí,

ten pocit konce nás v srdíčku zabolí.



Nakonec přece jen něco je hezkého,

a to věž kostela, evangelického,

kochat se můžeme, než spadnou zraky

na ten katolický, ten je tu taky.