V pondělí 23. 1. se celá naše třída vydala na exkurzi do Vinohradské nemocnice, na transfuzní oddělení. Bylo chladné ráno, většina z nás se ještě úplně neprobudila, a proto jsme byli jedině rádi, že nás přivítala skupinka milých průvodců z Červeného kříže v čele s paní doktorkou, která nám ochotně odpovídala na všechny otázky.

Nechceme mluvit za všechny, ale určitě ve většině z nás tento týdenní pobyt na chatě Studenov zanechal hluboké vzpomínky.

Bylo krátce po osmé ráno, když skupina mladých studentů vyjela vlakem z Hlavního nádraží. Všichni věděli kam, ale téměř nikdo netušil, co vše je před nimi. Atmosféra vně vlaku se postupnými, ale jistými krůčky blížila k bodu mrazu. Vevnitř však povětšinou rozjařené, bavící se obličeje plné očekávání. Po nějakém čase v postarším vlaku a po jednom přestupu všichni hromadně vystupují za nadšeným a energickým profesorem Špačkem.

Tak to tu bylo zase. Po roce jsme díky panu profesoru Lauschmannovi znovu dostali příležitost honit se po Starém městě, s dobrou záminkou narážet do lidí na Karlově ulici, infiltrovat se mezi houf japonských turistů za účelem přelstění soupeřů, štvát obchodníky schováváním se před protivníky za prodejní pulty, bavit se podporou okolí, které se naivně domnívá, že právě honíme zloděje nebo si jen vyléčit pár komplexů dohoněním a chycením podstatně mladších soupeřů. To vše a mnohem více nám bylo jako každý rok nabídnuto prostřednictvím taktické, orientační, rychlostní, ale i vědomostní hry Vyzvědači.