Rozhovor s Petrem POHOŘELÝM, naším čerstvým absolventem a DAAD-stipendistou…
Úvodem
Naše gymnázium patří mezi tzv. DSD-Schulen, což v praxi znamená, že naši studenti, jejichž druhým cizím jazykem je němčina, mají možnost bezplatně v kvintě a poté v oktávě skládat mezinárodně uznávanou DSD zkoušku (DSD = Deutsches Sprachdiplom), v kvintě na úrovni B1 (DSD I), na konci studia pak pro úroveň B2/C1 (DSD II). Tento certifikát jednak bývá bonifikován při přijímacím řízení na vysokou školu, ale zejména opravňuje studovat na vysokých školách a univerzitách v německy mluvícím prostoru, aniž by uchazeč musel nějakým jiným způsobem dokazovat svou jazykovou způsobilost. Formát DSD II zkoušky nespočívá pouze v prověření čtení a poslechu s porozuměním na dané jazykové úrovni, ale písemná (slohová) část předpokládá, že kandidát zvládá komplexní formát a jazykové prostředky pro psaní odborného textu, analýzu statistických údajů, argumentační dovednosti atp. Podobně i ústní část zkoušky není pouhým řízeným rozhovorem na běžná konverzační témata, ale kandidát u ní musí prokázat prezentační dovednosti při představení diskutabilní aktuální problematiky, schopnost připravit na místě strukturovaný krátký ústní projev na zadané téma a zároveň dovednost reagovat na položené doplňující otázky čili opět má dokázat, že by byl schopen studovat na vysoké škole v němčině.
Kromě těchto praktických výhod se pro naše DSD II-absolventy nabízí jako třešnička na dortu ucházet se o DAAD-stipendium pro celé vysokoškolské studium na některé z německy mluvících vysokých škol a univerzit. Tento druh stipendia je opravdu výsadou právě pro absolventy DSD-Schule.
A buďme rádi a hrdí na naše absolventy, poněvadž v uplynulých 6 letech se 4 z nich povedlo toto stipendium získat: Barbora Halíková (2020), Aurélie Puzerlová (2023), Eliška Hovořáková (2025) a Petr Pohořelý (2026). Nejčerstvějšímu stipendistovi jsem položila několik otázek, které možná mnohému zodpoví mnohá Proč? Co? Jak?
Petře, předně Vám ještě jednou gratuluji k Vašemu úspěchu a ráda bych se Vás zeptala, co Vás vedlo k rozhodnutí studovat vysokou školu v zahraničí? Bylo to rozhodnutí spíše spontánní či ve Vás „zrálo“ delší dobu?
– Studium v zahraničí mě vždy lákalo, člověk je někde sám za sebe a vlastně je to za mě takový nový začátek. Už v sextě jsem se díval na možnosti studovat rok nebo alespoň delší dobu v zahraničí, ale nikdy jsem tuto myšlenku nedotáhl dostatečně daleko, abych tam odjel. Upřímně jsem se nikdy nedíval na studium zrovna v Německu, co se týče vysokých škol. Asi hlavně přes tátu ale i svým zkušenostem se studijní výměnou jsem byl a stále ještě jsem trochu nejistý ohledně kvality výuky v Německu, proto jsem původně ani myšlenku ucházet se o DAAD příliš nezvažoval. Nicméně jeden den, když jsem obědval po práci na Moravě, tak mi napsal můj kamarád Honza, že bych to měl zkusit. A když jsem si jeho zprávu přečetl asi po třetí a zjistil jsem, že se o něj chce ucházet, tak jsem si řekl, hele, tak proč to nezkusit, ne? A bez nějakého dalšího přemýšlení jsem asi hodinu po konverzaci s ním napsal mail, že bych se chtěl o stipendium ucházet. No a teď jsme tady :D.
Proč si myslíte, že je dobré studovat v zahraničí?
– Studium v zahraničí je nepochybně hodně náročné, nicméně Vám také ale dá spoustu užitečných zkušeností. Nejenže se člověk osamostatní, ale také je nucen se přizpůsobit novému prostředí a to všechno během studia. Člověk se během svého pobytu velice zlepší v cizích jazycích, což je v dnešním světě zatím klíčová dovednost. Další výhodou je za mě kvalita univerzit. U nás máme zrovna tu výhodu, že Univerzita Karlova je velmi kvalitní univerzita, a dokonce i světově uznávaná, což většina států východní Evropy nemá. Na druhou stranu studium také není jen o samotném studiu, ale i možnosti absolvovat kvalitní praxe, ke kterým studium v zahraničí umožňuje, podle mého názoru, lepší přístup. Spousta univerzit například v západní Evropě je již orientována spíše mezinárodním směrem, což pomáhá studentovi si vytvořit síť kontaktů a samozřejmě i přátel z různých částí světa, což se hodí vždycky a všude. Je si ale také dobré říct, že jsem zatím v zahraničí nikdy delší dobu nestudoval, takže je vysoce pravděpodobné, že se mi odpověď na tuto otázku do budoucna promění :).
Co pro to musí člověk dělat / udělat, pokud uvažuje o vysokoškolském studiu v zahraničí?
– Odpovědět na tuto otázku lze různě. Krátká odpověď by za mě byla : cílevědomost, pracovitost a odvaha. Nicméně to je vcelku obecná odpověď. Určitě záleží na finanční situaci celé rodiny, protože mezitím, co se někdo potřebuje na vysokou školu v zahraničí v uvozovkách jen dostat, jiní k tomu ještě potřebují stipendium, aby se jim tento sen splnil. Rozhodně nemá cenu skrývat fakt, že u získání stipendia hraje nemalou roli štěstí, to tak prostě v životě je. Nicméně, jak se říká, štěstí přeje připraveným. Byť se to může zdát na první pohled zanedbatelné, vedlejší aktivity jako například vlastní hudební skupina nebo účast v PAGu (PS velmi doporučuji) jsou skvělé příležitosti, jak ukázat nejen své organizační a sociální schopnosti, ale také vůli a ochotu udělat nějakou práci navíc. Pak jsou také důležité studijní výsledky a praxe v daném oboru. To neznamená, že musíte být odborný chemik, když chcete jít na chemickou školu nebo doktor, když jdete na medicínu, ale zájem o Váš vybraný obor se cení. S tím se pojí i účast na olympiádách, které kromě předchozího zájmu také ukazují Vaše vědomosti. S přijímačkami do zahraničí zatím zkušenosti nemám, ale za mě je nejtěžší pochopit zadání dané úlohy v daném jazyce. To je ale pohled člověka, který jde na ekonomii, kde jsou buď matematické úlohy nebo cvičení zaměřená na přemýšlení a pak teorie, kterou se člověk musí doslova našprtat.
Dělal jste již během studia na našem gymnáziu něco navíc, nebo jen běžnou školní rutinu? Můžete to lehce rozvést?
– Ano, zúčastnil jsem se několika olympiád převážně matematických a občas humanitních, byl jsem zástupce v PAGu poslední 3 roky, přes účty rodičů jsem obchodoval na různých burzách s akciemi, kryptem či půjčkami, mám ještě se 2 kamarády a 1 kamarádkou hudební skupinu, se kterou hrajeme různě po Praze. Samostudiem se učím španělštinu a nakousl jsem lehce čínštinu pomocí kroužku ve škole, složil jsem úspěšně zkoušku CAE jako skoro každý z ročníku a taky samozřejmě DSD II. Pak jsem ještě měl klasicky nějaké brigády – pracoval jsem a stále pracuji na ministerstvu vnitra a pracuji v tátově firmě.
Co vše musím udělat, když se ucházím o DAAD-stipendium?
– Základem je se umět dobře prodat, tedy mluvím o motivačním dopise. Ten je ze všeho nejdůležitější, protože pokud komisi Váš motivační dopis nezaujme, tak jste prohráli. Je chytré si na tento dopis nechat nějaký čas např. týden či dva, abyste měli čas si rozmyslet, co vlastně píšete a text si několikrát po sobě přečíst. Já jsem psal strukturu motivačního dopisu podle tutoriálu na stránce DAAD, což je za mě ideální. Mají skvělý playlist asi 40 krátkých videí, kde shrnou vše potřebné a dají Vám i pár hezkých tipů. Poté také musí člověk odevzdat životopis v němčině. Co bych asi doporučil je, aby nebyl ani příliš „plný“, ani příliš „prázdný“. Opět musí být hned na první pohled vidět, jaké máte zkušenosti, povahu atd. Celý proces se skládá z několika kol a jenom z České republiky musí komise projít asi 60 dopisů. Když si vezmete, že DAAD je skoro po celém světě, tak komise musí projít „tunu“ dopisů a ještě několikrát, že se často hraje na první dojem, podobně, jako když si hledáte práci. Tyto 2 věci jsou asi nejdůležitější. Poté musíte mít doporučení od 2 učitelů z naší školy – z předmětů, které chcete studovat, prohlášení o občanství a to je asi všechno. Nakonec jsem ještě zapomněl zmínit, že pokud zvažujete DAAD stipendium již v septimě, je výhodné si udělat DSD II prezentaci na téma, které se pojí s Vaším oborem, který chcete jít studovat.
Naučil jste se během zařizování podkladů něčemu novému, nebo pro Vás bylo vše známé?
– O stipendium jsem se ucházel poprvé, takže celý proces byl pro mě novinkou. Na druhou stranu životopis jsem již jakž takž měl a motivační dopisy jsem psal na různé zájezdy do zahraničí v rámci školy. Ty sice nebyly v žádné vysoké kvalitě, ale alespoň něco. Určitě jsem se zlepšil v psaní textu, což mi vždy dělalo trochu problémy.
Narazil jste na nějaké překážky?
– Myslím, že ani ne. Samozřejmě je člověk nejistý, jestli se přihlásil na správný stipendijní program, jestli vše správně nahrál, ale naštěstí je většina věcí opravitelná, pokud dodržíte všechny deadliny. Podpora na samotném portálu DAAD Vám napíše, pokud jste například u formuláře nahráli neplatný link/certifikát atd. Dokonce pokud stipendium získáte, tak máte opět možnost si informace zkontrolovat a případně je upravit, např. délku financování – celkovou délku studia atd.
Objevily se u Vás někdy pochybnosti o tom, jestli to bylo dobré rozhodnutí žádat o stipendium? Pokud ano, jaké?
– Zatím se ještě neobjevily, ale mám pocit, že jestli se mi podaří dostat i na mou vysokou školu v Německu, tak po prvních pár dnech po začátku výuky rychle přijdou :). Ono také dokud člověk studium nezahájí, tak z něho může vždycky vycouvat. Ukončení studia častokrát znamená povinnost vrátit alespoň část nebo i všechny již vyplacené peníze, což se nikomu dělat nechce. Je to tedy i velký závazek a odpovědnost.
Co Vás napadlo jako první, když jste se dozvěděl, že jste stipendium získal?
– Že to musí být nějaký omyl :D. Nakonec to omyl nebyl, ale tomu jsem začal věřit až při předávání stipendií.
Jak a kde probíhalo předávání stipendií.
– Předávání stipendií probíhalo v Goethe institutu ve druhém patře, myslím. Celou akci uvedla paní organizátorka a následně měli proslov různí lidé z komise a bývalý stipendista DAAD. Poté proběhlo předávání stipendií, předávají se různé druhy stipendií, např. letní, magisterské, výzkumné a také to, které jsem dostal já, bakalářské. Nakonec nám zahrál další bývalý stipendista DAAD na klavír několik skladeb a nakonec byl již raut a networking.
Na jaké vysoké škole a kde přesně budete od podzimu studovat? Jaký obor?
– Budu studovat na LMU (Ludwig-Maximilians universität) v Mnichově obor Volkswirtschaftslehre, což je takový „fancy výraz“ pro ekonomii.
Co Vás vedlo k volbě právě této univerzity a příslušného oboru?
– Ekonomii jsem chtěl studovat i zde v ČR – zajímá mě, jak svět funguje z hlediska světového dění, vývoje cen atd. Výhodou německých univerzit je možnost výběru většiny předmětů, mám tedy možnost se zaměřit na to, co mě baví již od začátku studia a případně kombinovat s přesahem do jiných oborů jako např. informatika či právo. Protože jsem na začátku neměl tušení, jaké univerzity v Německu jsou, podíval jsem se na pár videí, světových hodnocení a zeptal AI, jaké univerzity by pro obor ekonomii byly nejlepší. Také jsem se zeptal kamarádů/profesorů, kteří učí na VŠE a IES, kterou univerzitu by mi doporučili. Za nimi jsem šel již ale jen se dvěma univerzitami a to LMU a univerzitou v Mannheimu. LMU je asi nejznámější univerzita v Německu, mohli bychom to přirovnat k naší UK. Univerzita v Mannheimu je spíše taková komornější, od ostatních jsem slyšel, že je to škola pro smetánku – studenti ve formálním oblečení často z bohatých rodin atd. Je ale považována za nejlepší univerzitu, pokud chce člověk studovat ekonomii. Nakonec jsem se rozhodl pro LMU kvůli hned několika důvodům: Den otevřených dveří v Mannheimu již proběhl a na LMU ne. Chtěl jsem se vyptat na různé otázky atd. což bych v Mannheimu musel složitě dělat přes e-mail. LMU má také vyšší hodnocení ve světovém žebříčku univerzit a nakonec se mi LMU zalíbila při dni otevřených dveří, takže jsem již Mannheim neřešil. Kdybych ale plánoval studovat v Německu pár let dopředu, sám nevím, kterou univerzitu bych si nakonec vybral.
Co byste doporučil našim studentům, pokud uvažují o studiu v zahraničí?
– Rozhodně začít s přípravou co nejdříve. Osobně bych neřekl, že jsem byl co se týče stipendia v časovém skluzu, určitě jsem ale zjišťoval informace dost pozdě. Ono je to takové složité, protože od ostatních stipendistů jsem zatím slyšel to samé, že začali s přípravou pozdě, a kdyby o stipendium soutěžili znovu, začali by dříve. Za mě je ideální začít s hledáním univerzity v zahraničí v septimě. Člověk má relativně dost času, stihne všechny termíny a není pod časovým tlakem.
Jako druhé doporučení je nevzdávat to. Například mně se nepovedlo z DSD II získat všechny části na úroveň C1 a začaly mi již do hlavy nabíhat myšlenky, že to stejně nemá cenu. Naštěstí jsem v tu dobu již měl hlavní část (motivační dopis, životopis, překlady vysvědčení) hotovou, takže nebylo tak složité se přesvědčit, abych to již dodělal, což bylo retrospektivně správné rozhodnutí. Za pár týdnů jsem také od univerzity zjistil, že mi znalost německého jazyka uznají, i když nejsou všechny části ohodnoceny C1, takže jsem byl rád, že jsem to nevzdal.
Na co se nejvíce těšíte a naopak z čeho máte případné obavy?
– Určitě se nejvíce těším na nový kolektiv, zážitky a celkově na život v Mnichově. Zároveň mám také ale přirozeně obavy, jestli studium zvládnu, jak těžké to bude, jestli jsem si vybral univerzitu správně atd. To se ale dozvím až tam, takže nemá smysl si tím zatěžovat momentálně hlavu.
Petře, MOC díky za Váš čas, za Vaše odpovědi a přeji Vám krásné léto a zároveň vše Dobré a Potřebné do Vašeho studijního startu a vůbec celého studia v Mnichově. A budu se těšit na další osobní setkání s Vámi.
Herzlichen Dank und alles Gute! 🙂
rozhovor vedla Jana Ginzelová, vedoucí Nj na AG a pověřenkyně ZfA pro DSD I a DSD II na AG
