V uplynulém školním roce se třem našim studentům podařilo se dostat do krajského kola SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Vojtěch Stluka se s projektem „Spektrometr Sol’Ex a jeho přestavba a využití“ umístil v oboru Fyzika na 11. místě, Matěj Kaprál s „Vizualizací atomárních bází ve fázovém prostoru“ na 4. místě a Vojtěch Martin Kašpar získal třetí místo v oboru Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času s projektem „Inkluze dítěte s Aspergerovým syndromem do skautského oddílu.“
Čerství absolventi odpovídají v rozhovoru na to, proč svůj čas věnovali SOČce, co z toho měli a jestli by účast doporučili i mladším kolegyním a kolegům.
Proč jste se do SOČky přihlásil?
Vojtěch Stluka: Letos jsem si říkal, že by stálo za to maturitní práci aspoň využít, když už je napsaná. Nicméně před dvěma lety jsem se k SOČkám dostal přes hvězdárnu, na níž jsem začal dělat tak trochu vědeckou činnost a přišlo mi pěkné mít nějaký zaštiťující cíl získávání výsledků.
Matěj Kaprál: Moje máma dělá ve Fyzikálním ústavu, povzbudila mě do toho a práci mi vedla. Téma mě bavilo, tak jsem do toho šel.
Vojtěch Martin Kašpar: Vypracoval jsem už předtím časově náročnou a zdařilou práci, která mě bavila. Říkal jsem si, že by byla škoda ji nevyužít jinde, a tak jsem se v prosinci v oktávě rozmyslel, že ji přihlásím do SOČ.
Jak jste si vybral téma projektu?
VS: V sextě jsem se věnoval hlavně solární spektrometrii (zkoumání světla ze Slunce), ke které jsem se dostal přes skupinu astronadšenců z Elixíru do škol, kteří si mě přehazovali, až jsem dospěl do sluneční sekce Štefánikovy hvězdárny. Letos jsem tuto práci rozšiřoval o projekční a vykreslovací metody Slunce, a hlavně o pozorování noční oblohy (stále ve spolupráci s pražskými hvězdárnami).
MK: Téma mi navrhla máma. Je to něco, co může být užitečné pro daný obor a zároveň je to pochopitelné i pro mou současnou úroveň poznání.
VMK: Jsem vedoucí skautského oddílu a práce vycházela z mých vlastních zážitků.
Co vám účast dala, co si z ní odnášíte?
VS: Především jsem se naučil samostatné práci, uvažování a vlastní invenci. Odnáším si rozhodně mnoho poznatků z oboru optické fyziky, astronomie, práce s měřicími přístroji i znalosti ryze strojově-technického charakteru. Nejdůležitější je ale stejně schopnost hledat zdroje (a rozumět jim i v jiných jazycích), koukat se kolem sebe a ptát se na to, co je okolo. A taky nenechat se odradit řetězem neúspěchů.
MK: Hodně znalostí o kvantové fyzice a psaní odborného textu. Naučil jsem se hodně o matematických formulacích z hlediska stylistiky a češtiny obecně.
VMK: Zkušenost s tím, jak SOČ probíhá. Díky samotné práci jsem se mohl hlouběji zamyslet nad problematikou a získal jsem větší vhled do případových studií ve společenských vědách. Kromě toho jsem dostal i pár nových odpovědí – v době, kdy probíhalo to, o čem práce je, mi bylo čtrnáct a nevnímal jsem to tehdy tak silně.
Bylo něco, co vás zklamalo, nebo bylo jinak, než jste čekal?
VS: To navazuje na předchozí otázku: myslel jsem si, že přestavit přístroj z jedné verze na verzi vyšší bude jednodušší, než kdybych jej stavěl celý odznovu. Opak byl pravdou. Navíc jsme zjistili, že oficiální francouzská dokumentace obsahuje chyby, a proto bylo nutné všechno udělat ručně. To ale získání výsledků zdrželo skoro o půl roku.
MK: Hodilo by se mi mít víc času na práci.
VMK: Nepříjemně mě překvapilo, že jsem na prezentaci projektu měl jen pět minut.
Udělal byste teď zpětně něco jinak?
VS: Nevěřil bych Francouzům… Ne, asi bych nic zásadního neměnil, neboť stejně se člověk nejvíc naučí těmi neúspěchy a vlastními chybami.
MK: Intenzivněji bych psal už měsíce dopředu.
VMK: Nic.
Komu byste doporučil, ať SOČ zkusí?
VS: Všem. Každého něco zajímá a paleta témat je široká, navíc si každý volí svoje konkrétní téma. A nevadí, že se v něm člověk na začátku nevyzná, často se teprve v průběhu práce dozví, co ho baví nejvíc.
MK: Těm, kteří jsou otevření dozvědět se něco o jakémkoliv oboru. SOČ poskytuje možnosti se rozvíjet a konzultovat s odborníky.
VMK: Lidem, kterým se SOČ hodí jako bonifikace někam, mají dost času a chtějí něco nového. Stejně tak maturantům. Úprava práce do SOČ mi zabrala čtyři hodiny práce navíc a mám díky tomu něco dalšího.
Komu byste ji raději nedoporučil?
VS: Nevím, leda těm, kteří se chtějí válet doma za pecí a nic je nezajímá. Ale ti u nás na škole, pokud vím, nejsou.
MK: Nedoporučil bych to tomu, kdo není ochoten práci věnovat nějaký čas. Určitě je také potřeba si vybrat téma, které mě bude bavit.
VMK: Lidem, co SOČ chtějí výhradně jako bonifikaci. Také těm, kteří už mají nějaké zájmy a trpí FOMO a mrzí je, že ji nemají. Když jste dobří v tom, co děláte, nevadí, že nemáte SOČ.
Jaké jsou vaše další plány s projektem?
VS: Když už nám funguje přístroj, chceme pozorovat méně jasné objekty a nejlépe navázat spolupráci s MFF UK a jejich stelárním oddělením, při pozorování spekter nově objevených proměnných a zákrytových hvězd.
MK: Zpracoval jsem ho jako maturitní práci. Dále by to možná šlo využít pro článek, nebo na VŠ navázat diplomkou.
VMK: Zatím žádný. Kdybych byl skončil na PedF UK, byla by z toho bakalářka.
Jaké jsou vaše plány po maturitě?
VS: Mířím na fyzikálně-medicínský obor Radiologické techniky na FJFI ČVUT. Nicméně ještě před tím se chystám trochu cestovat po Evropě (hlavně vlaky) a užít si (možná posledního) volna.
MK: Fyziku na matfyzu, zaměřím se na kvantovou fyziku.
VMK: Jdu na MatFyz, obor Finanční matematika. Nechci si udělat práci z koníčku, abych o abych o tu radost nepřišel. Pedagogika by mi šla, ale nechám si ji jako hobby v rámci skautu.
Chtěl byste dodat něco důležitého, na co jsem se nezeptal?
MK: SOČ projekt jde použít jako maturitní práci. Uděláte to rok předem a máte pak víc času, nebo, když to děláte v oktávě, použijete jednu práci na dvě různé věci.
VMK: Je to super, všichni jsou milí, porota vlídná a vstřícná, účel motivovat středoškolské studenty to plní.

