, aneb jak jsme šli s mužem spravujícím velkého ptáka na divokou Šukačku.
Celý školní rok jsme toužebně očekávali slibovanou expedici Šukačka na Šumavu. Šukačka je osada v jádru Šumavy a nachází se v ní skautská základna, pro nás ubytovna, Bílý Orel. Tento pták stojí na české straně Šumavy poblíž Železné Rudy.
V pondělí jsme se vypravili na vlak do Klatov, samozřejmě byla výluka, a proto jsme museli vystoupit již v Přešticích, městě známém pro svá prasata hodící se obzvlášť na tuk. Dále jsme se autobusem a vlakem konečně dostali do Železné Rudy. Tam na nás čekala inspirativní přednáška na téma sklářství Páteříkové hutě.
Když jsme konečně s mužem spravujícím onoho velkého bílého ptáka dorazili do naší cílové destinace, museli jsme zase vyrazit na další výpravu. A po chvíli chůze jsme skončili na Onom Světě.
Po návratu nám pár hodných dušiček připravilo palačinky (bratr Marián je dělal nejlepší), ty byly za chvíli pryč a my jsme se rozdělili na menší skupinky až do noční bojovky, co se dělo na ní, je tajemstvím (a to i pro nás, kteří jsme tam byli).
Druhý den jsme přes Krásnou Bídu přešli do Páteříkové hutě, kde nás přivítala usměvavá majitelka. Prohlédli jsme si celý sklářský areál a jeho okolí. Poté jsme zamířili na výborný oběd a k Mariánské kapličce (nejvýše položené kapličce na české straně Šumavy). Tam jsme došli podél divokého potoka Šukačka. Večer jsme zakončili táborovým ohněm.
Ráno jsme po sobě uklidili a vypravili se na dvanáctikilometrovou cestu na vlak. V Dešenicích jsme ještě stihli navštívit za pár minut zavírající Coop a do Prahy jsme se vrátili okolo půl sedmé s uspokojením z divoké Šukačky.
Studenti 4.A
