V úterý 29. září jsme se již podruhé zúčastnili debatní soutěže organizované Kunsthalle Praha.
Jak taková debata funguje?
Základem je zadaná teze, kolem které se točí celý výstup. Proti sobě stojí dva tříčlenné týmy – jeden tezi obhajuje (afirmace), druhý jí oponuje (negace). Každý tým si musí připravit pevné argumenty pro svou pozici. Rozhodně tu tedy nejde o zastávání vlastního názoru. Velký důraz se klade na strukturu, kultivovanost projevu i přesné dodržování časového limitu na řeč a přípravu.
V našem případě jsme debatovali nad tezí „Umění by mělo být apolitické“. Během dopoledne jsme absolvovali dvě debaty a vyzkoušeli si obě úlohy – afirmaci a negaci teze. Po každém kole jsme od poroty obdrželi detailní zpětnou vazbu, která pro nás byla mimořádně přínosná – pomohla nám lépe zhodnotit, co se povedlo a které argumenty bychom měli ještě vylepšit.
Po debatní části a obědě následovala diskuse s odborníky o samotném tématu. Jeden z hostů, filozof jazyka Tomáš Koblížek, tezi zasadil do kontextu známých výtvarných a fotografických děl, jako je Picassova Guernica nebo ikonická fotografie Falling Man.
Z akce jsme odcházeli s velmi dobrým pocitem. Obě debaty jsme zvládli celkem dobře, a to i přesto, že jsme s Jáchymem Brožem debatovali pouze ve dvou, což bývá v debatním formátu značná nevýhoda.
František Hruška, 7. A
