Ve středu 7.1.2026 jsme spolu s klubem mladého diváka zhlédli ve Vinohradském divadle hru George Bernarda SHAWA Pygmalion. Pro mnohé z nás to bylo poprvé, co jsme navštívili Vinohradské divadlo.
Ráda bych poukázala na to, že jsme sledovali 201. reprízu tohoto představení. Tato inscenace se hraje již deset let. My jsme měli to štěstí, že jsme viděli 1. představení v obnovené výpravě. Den před představením proběhla dekorační a osvětlovací zkouška, při které zaměstnanci divadla obnovenou výpravu stavěli na jeviště a ověřovali, zda je výprava funkční.
Obnovení výpravy připravily dílny Vinohradského divadla, které se jako jedno z mála v České republice může pyšnit vlastní výrobou inscenací.
Nyní krátké nahlédnutí zpět do divadelní scény. Hned název hry upomíná na antický mýtus o kyperském sochaři Pygmalionovi, který vyřezal sochu tak krásné dívky, až se do ní zamiloval. Uprosil bohyni Afroditu, aby jí vdechla život. Podobná přeměna nastává i zde. Akorát ne ze sochy, nýbrž z prosté dívky z ulice na vznešenou dámu.
Proměnu vymysleli a řídí profesor fonetiky Henry Higgins a plukovník Pickering. Ti mezi sebou uzavřou sázku, že pokud profesor Higgins naučí ušmudlanou květinářku Lízu Doolittleovou výslovnosti a chování vznešené dámy, pan Pickering zaplatí všechny výlohy např. šaty, jež měla Líza na sobě. To se do několika měsíců podaří. Pan Higgins si ale neuvědomí, že Líza vyspěla a zamilovala se do něj. Pan Higgins ale není sto její lásku přijmout a tak zůstává konec otevřený.
Ze hry se daly velmi dobře vyčíst osobnostní rysy a pohnutky jednotlivých postav, což dokonale dokreslovalo celý příběh.
Za KMD junior A. Čechurová, 2.B
