Dne 18.12. 2025 si 5. B přivstala a vyrazila z Prahy vlakem v 6:01 do Vídně s učitelským doprovodem profesorek Andrey Angelové a Martiny Peterkové.
Navzdory brzkému vstávání byla většina žáků poměrně čilá a hravá, a tak cesta do rakouské metropole proběhla ve veselém duchu. Na místě se skupina – potom, co se zorientovala ve složité infrastruktuře vídeňského nádraží – přepravila pomocí místního metra a vlastních nohou do Leopold Musea. Zde ji čekala zajímavá výstava secesních obrazů (velká sbírka děl Egona Schieleho a Gustava Klimta), nábytku, ale i např. skla. Bylo to krásné (kromě zmatku ohledně neodpovídajícího počtu lístků). Po cestě se ještě kvinta zastavila a důkladně si prohlédla nádherný Pavilon secese od opavského rodáka Josepha Maria Olbricha.
Pak naši hrdinové strávili záživnou hodinu na proslulých vídeňských vánočních trzích, kde byli určití členové skupiny okradeni záhadnými ženami, které rozdávaly růže “zdarma“. Po tomto lehce traumatizujícím zážitku jim tedy nezbývalo nic jiného, než se pomocí vídeňské tramvaje bezproblémově a organizovaně přesunout do dalšího muzea – do Dolního Belvederu na výstavu impresionistů. Komornější výstava představila méně známá díla převážně francouzských malířů. Zde se skupina nezdržela příliš dlouho, protože se už stmívalo a někteří byli utahaní a bolely je nohy. Tak se výprava opět naprosto spořádaně přesunula zpět na vídeňský Hauftbahnhof, kde byla zaskočena asi třiceti minutovým zpožděním jejího dostavníku, což se bohužel občas stává, ale netrvalo dlouho a všichni opět pohodlně seděli ve žlutém RegioJetu. Cestou zpět se opět smálo a zpívalo, ale ne tak intenzivně jako cestou tam, protože si mnoho členů výpravy chtělo šetřit síly na přespávačku, která je v Praze na adrese Korunní 586 čekala.
Na výjezd převažují ty hezké vzpomínky, a i přes různé komplikace se nám moc vydařil.
Hana Markusová, 5.B
