Návštěva Podolské vodárny podruhé

Na této velice zajímavé a poučné prohlídce jsme se dozvěděli mnoho faktů a poslechli si některé ze zajímavých příběhů z počátku vodárenství na českém území i mimo něj. Jedním z největších překvapení pro mě byly starověké nálezy hliněného potrubí, které výstavu zahajovaly.

Když jsme se přesunuli o kousek dál, čekaly na nás další zajímavé historické archeologické nálezy pocházející tentokrát z našeho území za dob vlády jednoho z nejslavnějších panovníků Karla IV. Hned vedle této zajímavé expozice jsme si mohli prohlédnout snad nejmohutnější exponáty této výstavy – vodní čerpací stroje.

Část této výstavy byla věnována také první společné vodárně u Káraného. Od roku 1912 byla ve zkušebním provozu a počátkem roku 1914 byla spuštěna do provozu trvalého. Dnes pokrývá 25% Prahy. O zbylých 75% se stará vodárna Želivka. Tato skutečnost – vznik společné věže – byla patrná také na grafu, který znázorňoval onemocnění obyvatel, pocházející z vody. V této době se počet začal rapidně snižovat. Velmi výrazně zde také byla zachycena pokusná chlorace probíhající roku 1924. Nastálo byla zavedena roku 1959, kdy se počet nemocných též hodně zmenšil.

Expozice v druhém patře byla věnována samotné podolské vodárně. Původní návrh vodárny vytvořil slavný český architekt Antonín Engel. Návrh vyprojektoval v letech 1922–1928 a byl realizován mezi léty 1929–1931. Dnes už je vodárna pouze záložním řešením pro Prahu a funguje jako muzeum pro četné školní výpravy a turisty ze zahraničí i od nás.

Naše třída strávila nejvíce času asi u mapy Prahy a okolí, kde jsme se mohli dozvědět, jaká voda se pije právě u nás doma. Nejvíce mě zaujaly obrázky Josefa Lady, jejichž originály byly vystaveny u vchodu.

Tuto výstavu bych jistě doporučila.

Anna Kábová

Galerie: