Maďarsko popáté

Letošnímu ročníku již zavedené výměny kvart přálo počasí až neuvěřitelně, a vůbec vše mělo hladký průběh (poté, co Karel navzdory nepřízni osudu stihl v poslední chvíli vlak). V pondělí jsme dojeli odpoledne na nádraží Keleti, kde nám ze skupiny ubyli naši studenti, partneři maďarských studentů bydlících přímo v Budapešti. Ostatní doputovali do Gödöllö a setkali se se svými partnery až tam.

V úterý jsme – po absolvování několika jazykových hodin ve spřátelené škole - vyrazili společně na výlet do skanzenu blízko Szentendre. Zde jsme měli možnost seznámit se s architekturou a folklorem různých částí Maďarska. Došlo i na výrobu hliněných cihel, stavění minidomu z dřevěných klád, výrobu svíček a v souvislosti s tím na procvičování anglické slovní zásoby z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Příjemná byla i zastávka v blízkém Szentedre se sympatickým historickým centrem. Zdejší letní turistické invaze nejsou nic příjemného, ale říjnová návštěva byla vcelku poklidná.

Středeční dopoledne bylo ve znamení moderny, jak architektonické, tak výtvarné. Navštívili jsme Ludwig museum a absolvovali komentovanou prohlídku místní sbírky moderního umění a související kolážovo-plackovou dílnu. Následoval přesun do známějšího centra, procházka po nábřeží Dunaje a odpolední návštěva Parlamentu s vystavenými korunovačními klenoty. Studenti měli pochopitelně také dost času na populární rozchody a večer se rozhodli prodloužit si návštěvu hlavního města a prozkoumat ho ve společnosti maďarských partnerů po svém.

Ve čtvrtek jsme na nádraží Keleti nechali v úschovně zavazadla a šli se podívat do 2. největší synagogy na světě, impozantní budovy s pohnutou historií, krásně opravené v devadesátých letech 20. století. Opět jsme absolvovali komentovanou prohlídku a pak se opět na chvíli rozešli každý po svém podle vlastního vkusu a uvážení. Vyzvedli jsme zavazadla, stihli vlak, šťastně odjeli a dojeli. Během cesty domů se nedělo nic pozoruhodného, zajímavým zážitkem byl sedmihodinový pobyt ve vagonu s nefunkční klimatizací. Až bude člověku někdy zima, rád si na něj vzpomene.

Studenti měli možnost procvičovat intenzivně angličtinu, trochu poznat zem s podobnou minulostí, pobýt v místních rodinách a nahlédnout do školy (premonstrátské gymnázium), kde je na každém kroku vidět zájem zřizovatele.

Uvidíme, jak se výměně povede dále. Letošní ročník byl každopádně povedený.

 

Martina Moravcová

Galerie: