Zpráva z neobvyklých laboratorních prací v biologii

Téma: 

V úterý 16. března na nás s Vandou Vilímovou čekaly nultou hodinu netradiční laborky z biologie! Jako první přišlo na řadu bližší seznámení se s prasečím srdcem, obzvláště s jeho strukturou. Když jsme si o něm řekli dost, odebrali jsme se k fluorescenčnímu mikroskopu. Ten nám propůjčila Přírodovědecká fakulta, a jelikož součástí jeho příslušenství je úžasný fotoaparát, díky němuž jsme mohli pořídit fotky preparátů, bude o ně tato zpráva obohacena!

Prvním preparátem byly epitelové buňky z našich vlastních ústních dutin! Nejprve jsme byli nuceni si nějaké buňky tohoto druhu opatřit. Nebylo tedy jiné cesty, než použít párátko! Pak následovalo roztírání po sklíčku, zasychání preparátů, fixace etanolem, barvení akridin oranží, nakonec omytí destilovanou vodou a poté preparáty spatřily světlo světa.


Popis k Obr. 1. Epiteliální buňky jsou nepravidelných tvarů a jejich jádra pod fluorescenčním mikroskopem vyzařují červené světlo. Malé červené tečky jsou bakterie, které se v naší ústní dutině přirozeně vyskytují. Zvětšení 400x

Dále je tu unikátní obrázek epiteliální buněk HeLa. Tato buněčná linie pochází od Henrietty Lacksové. V roce 1951 byly z jejího nádoru (přesněji šlo o rakovinu děložního čípku) poprvé izolovány nádorové buňky a zjistila se věc jen těžko uvěřitelná. Tyto buňky nepodléhaly Hayflickovu limitu, tedy růstovému omezení buněk ve tkáňové kultuře. Není divu, že jsou HeLa buňky titulovány jako nesmrtelné a že se staly předmětem častých pokusů a zkoumání. Jako nádorové buňky mají totiž oproti běžným buňkám mnohonásobně rychlejší proces dělení a také jsou nadmíru rezistentní.


Popis k Obr. 2. Epiteliální Hela buňky napěstované v buněčné kultuře. Zvětšení 400x

Jako poslední si ukážeme, jak pod fluorescenčním mikroskopem vypadají fibroblasty - nevyzrálé a nediferenciované vazivové buňky. Tyto buňky produkují kolagen, mezibuněčnou hmotu a dají se v laboratořích velmi snadno kultivovat. Pokud je třeba, je tato nediferenciovaná buňka schopna se přeměnit na buňku kostní, tukovou či chrupavkovou.


Popis k Obr. 3. Fibroblasty jsou hvězdicovitého tvaru a na obrázku jsou vidět buněčná jádra. Ostatní organely jako endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát nebo mitochondrie bychom zde mohli najít také, ostatně můžete se pokusit! Opět buňky napěstované v buněčné kultuře. Zvětšení 400x

Jan Schrőffel, 6.A