Sekunda A v ZOO

V úterý 16. listopadu jsme beze ztrát absolvovali výlet do pražské ZOO v Troji.

Sraz byl v půl deváté na peroně v metru na zastávce Nádraží Holešovice. Někteří studenti měli možná špatně hodinky, nebo letěli z jiného časového pásma, ale první účastníci dorazili už v 7:51.. Postupně přijížděli další a další studenti. Několik lidí si mezi sebou povídalo, někdo se procházel po peroně s nosem zabořeným do knihy (ani jednou nezakopl!), pár kluků jezdilo metrem sem a tam, čímž přiváděli k šílenství řidiče, a konečně v 8:29:59 dorazil náš dozor - paní profesorka Landová.

Sešikovali jsme se do neuspořádaného chumlu a takto jsme došli k autobusu. Měl 14 vteřin zpoždění. Nastoupili jsme a o chvíli později jen lehce potlučení z velmi rychlé jízdy opustili dopravní prostředek. Před vstupem jsme se rozdělili do skupin a paní profesorka nám rozdala papírky s úkoly, které jme měli splnit v ZOO a případně doma na internetu. Já a Tereza Martinovská jsme šli vyplnit adopční listinu pro psouna prériového. (Kluci se ještě pokusili vykrást nádobu se starými mobily, naštěstí neúspěšně.) Pak jsme jen s lehkými potížemi vešli turnikety dovnitř (Do prčic funguj, ty hrozná mašino!). Cestou k výběhu se psouny si pár chlapců namočilo pozadí na skluzavce, všichni jsme se podivili tomu, že lední medvěd chodí pořád do čtverečku (pardon, do kolečka), popovídali si s papoušky (Paní profesorka: No takovýhle sprosťáky jsem ještě nikdy neviděla!) a také jsme prošli známým pavilonem Indonéská džungle. Zaměstnanec, který byl uvnitř, se na nás vesele usmíval (Okamžitě přestaňte svítit, nebo vás vyhodím!).

Když jsme dorazili k výběhu se psouny, dostali jsme zprávu, která nás pobavila: Psouni byli zazimování. Takže jsme se alespoň pohoupali na provazech na hřišti (PRÁSK! Honzo, nestalo se ti nic? Co - co? Kdo - kdo jste?), snědli si párky v rohlíku, někteří si však snědli jen rohlík v parku, který se rozkládal poblíž. Viděli jsme tam spoustu ptáků, například špačka, čížka nebo malého havránka. Po chvíli jsme bohužel museli rychle odejít.

Pokračovali jsme v cestě přes pavilon šelem (šelmy, které tu byly, byly ve velmi hlubokém spánku). Zde jsme také zhlédli trailer k filmu Alfa & Omega a také film o lásce dvou tygrů. Venku u pavilonu jsme ještě popošli pár kroků (Honza: Ale já už opravdu nemůžu...!) a pak byl rozchod.

Někteří se rozběhli po celé ZOO, ale většina obsadila kavárny a restaurace, které byly všude možně a nemožně, někdo se ohříval ledovou tříští (venku bylo -5°C). Moje skupina chvíli obdivovala sochy z ledu, než jsme zjistili, že uvnitř jsou František a Martin, pak jsme usedli v restauraci (Kláro, až se nebudou dívat, ukradni jim tu hranolku a pak mi ji dej!). Čas rychle uplynul a po asi hodině jsme se měli sejít u hlavní brány (Matěji, okamžitě přestaňte používat východ jako mučicí nástroj!). Na sraz přišli všichni kupodivu včas, až na paní profesorku, která to napravila tím, že nás pustila domů. Hbitě jsme naskákali do autobusu a vyrazili na šťastnou cestu k domovu.

Damián Koch

Fotografie jsou k dispozici na Rajčeti .