Neurologie v semináři ZSV - 12. březen 2009

Téma: 

...v souvislosti s Maxem Švabinským nám paní doktorka vyprávěla jeden zajímavý příběh o podvodníkovi, který vytvořil jakési umělecké dílo a signoval ho jako M. Švabinský. Háček byl v tom, že padělané dílo mělo být z pozdního období Švabinského tvorby, kdy mistr tpěl esenciálním třesem projevujícím se i v rukopise, což ovšem podvodník netušil...

V semináři ze základů společenských věd jsme měli ve čtvrtek 12. března 2009 vzácného hosta. Měli jsme společně s paní profesorkou Pabištovou tu čest přivítat mezi námi paní MUDr. Kláru Drugovou, která nám pověděla něco o svém oboru - neurologii.

Nejdříve nám paní neuroložka vyprávěla o neurologii obecně. Dozvěděli jsme se například, že neurologie je dosti konzervativní obor, který se mohl rozvíjet jen díky technickému vývoji a rozvoji biochemie. A také to, že v tomto lékařském odvětví je důležité nahlížet na člověka jako na celek, čímž se nám i potvrdily a následně rozšířily některé teorie, o kterých jsme slyšeli v psychologi v rámci hodin ZSV.

Potom mohl kdokoli z nás vznést dotaz ohledně toho, co ho v neurologii zajímá, o čem by se chtěl dozvědět více. První otázka se týkala třesových poruch. Teď už víme, že se dělí na dvě základní části. Tou první je Parkinsonový třes, který je způsoben poruchami v jádrech mozku - poklesem vylučování jisté, blíže nespecifikované látky. Příčinami jsou hlavně nadměrné vypětí organismu a jeho přetažení, například přetížení očí z příslišného sledování televize či monitoru počítače. Tento třes se často objevuje u lidí staršího věku a dá se poměrně dobře léčit. Druhým druhem třesu je esenciální třes, jenž je onemocněním dosti individuálním. Trpěl jím například Max Švabinský. Je opět celkem dobře léčitelný. Po dotazech jsme došli k závěru, že pomáhá dát si panáka:-), což však pro nás nepřipadá v úvahu. Někdy může esenciální třes přetrvávát, i celý život, pak se doporučuje jít k psychoterapeutovi. V souvislosti s M. Švabinským nám paní doktorka vyprávěla jeden zajímavý příběh o podvodníkovi, který vytvořil jakési umělecké dílo a signoval ho jako Švabinský. Háček byl v tom, že padělané dílo mělo být z pozdního období Švabinského tvorby, kdy mistr tpěl esenciálním třesem projevujícím se i v rukopise, což ovšem podvodník netušil...

Dále jsme si povídali o bolestech hlavy, kvůli kterým lidé navštěvují neurology nejčastěji a které mají mnoho různých příčin. Může k nim docházet například při špatném dodržování pitného režimu, sedavém zaměstnání, změně krevního tlaku, očních onemocněních, nadměrné fyzické zátěži nebo i z nedostatku vitaminů či při problémech s krční páteří, resp. s páteří vůbec. Existují různé možnosti, jak léčit bolesti hlavy, někdy třeba jen stačí podstoupit rehabilitační cvičení, které je účinné i při léčení jiných neurologických onemocnění. Povídali jsme si i o židlích, na kterých by bylo možno sedět i delší dobu, o postelích, ve kterých spíme, o materiálech, po kterých ve městech chodíme atp. Velmi zajímavá kapitolka. Vždyť koho z nás někdy nebolela hlava?

Pak se někomu na jazyk vloudila roztroušená skleróza a my jsme se dozvěděli, že se objevuje u lidí nejdříve v šestnácti letech a je to autoimunitní onemocnění, opět dosti individuálního charakteru. Dochází k němu díky rozrušení dendritových vazeb, což jsou vazby mezi neurony, a díky poškození myelinových pochev, které jsou takovým zvláštním obalem každého neuronu. Ve výsledku tedy toto poškození způsobuje, že nedochází k přenosu informací. Nemoc přichází ve vlnách a její léčba je dosti náročná. Čím dříve se s léčbou začne, tím samozřejmě lépe. Pak je možné vývoj roztroušené sklerózy výrazně ovlivnit.

Na závěr se ještě objevily dotazy na Parkinsonovu chorobu. Tato nemoc se velmi vzácně vyskytuje u lidí mladších dvaceti let a naopak je velmi častá u lidí starších padesáti let. Je způsobena pomalou a postupnou degenerací nervových jader a je velmi náročná na životosprávu. Nelze ji zatím zastavit, jen je možné zpomalit její vývoj. Lidé, kteří touto nemocí trpí, mívají často depresivní stavy. I když bychom se ještě dál ptali, bohužel, více času jsme neměli.

Paní neuroložka byla velmi příjemná, milá a sympatická během celých dvou hodin, které s námi strávila, a dozvěděli jsme se od ní mnoho zajímavých faktů z hlediska neurologie. Nebylo tedy divu, že na závěr se zvedl Pier Kurth a šel jí za nás za všechny předat květiny na vyjádření našich díků. A my doufáme, že budeme moci v našem semináři ze základů společenských věd vítat jen samé takové skvělé hosty, jako byla paní MUDr. Klára Drugová.

Za všechny v semináři Linda Falberová, VII. A