Projekt Les živý a mrtvý: Voděradské bučiny

Dne 28. ledna 2007 jsme se vydali do Voděradských Bučin, dozvědět se více o lese spícím.

Zasněžený les nám poskytl pohled na stopy myší, hobití, liščí, srnčí a prasečí. A vzhledem k názvu lesa, je zřejmé, že naprostá většina stromů zde se vyskytujících jsou buky. Jejich zvláštnost je v tom, že mladé neopadávají. Rozsáhlost jejich poškození se dá zjistit podle členění vrchních větví. Mimo buků se to ovšem občas objevily i jiné stromy, jehličnany, což dává větší šanci uplatnění nemocím, které by jinak buky vůbec nenapadly.
Zajímavé věci se zde začnou dít až na jaře, kdy se začne příroda probouzet. Přesto je třeba i tuto její tvář znát a vážit si jí. Vždyť pohled na spící les je přece kouzelný.

Cestou nás provázel pan inženýr Andreska.
Anežka Benešová

Fotografie Dominik Andreska a Alena Kulhavá